Ukážu Vám tajemství starověkého Egypta.

Joserova pyramida je starověká egyptská pyramida nacházející se v nekropoli Sakkára, která je známá jako jedno z nejstarších dochovaných kamenných staveb na světě. Byla postavena přibližně kolem roku 2670 př. n. l. pro faraona Džosera (též nazývaného Joser) ze třetí dynastie Staré říše.
Charakteristika Joserovy pyramidy:

Typ stavby: stupňovitá pyramida (step pyramid)
Výška: původně asi 62 metrů
Báze: asi 109 × 121 metrů
Počet stupňů: 6 stupňů
Stavitel: architekt Imhotep, který je považován za prvního známého architekta v historii
Materiál: lokalní vápencové bloky
Funkce: hrobka faraona Džosera a zároveň symbol jeho moci a božského postavení

Význam:

Joserova pyramida představuje zásadní zlom v egyptské architektuře, neboť jde o první velkou kamennou stavbu s pyramidálním tvarem. Přechází zde evoluce od klasických mastab (nízkých hrobek) k první skutečné pyramidě, která se později stala symbolem staroegyptských faraonů.

Červená pyramida je jednou z nejznámějších pyramid v Egyptě, která se nachází v Dahšúru, asi 40 km jižně od Káhiry. Jde o druhou nejstarší dochovanou kamennou pyramidu v Egyptě, postavenou faraonem Snofruem ze 4. dynastie kolem roku 2600 př.n.l.

Název „Červená pyramida“ pochází od červených vápenatých bloků, ze kterých je pyramida postavena. Je to první dokonalá hladká pyramida, která předcházela slavné Velké pyramidě v Gíze.

Technické parametry Červené pyramidy:

• Výška: přibližně 104 metry
• Délka základny: přibližně 220 metrů na každé straně
• Úhel sklonu: cca 43°

Lomená pyramida v Dahšúru, známá také jako Bent Pyramid (Ohýbaná pyramida), je významnou stavbou staroegyptské architektury. Nachází se v pyramidovém komplexu v Dahšúru, asi 40 km jižně od Káhiry. Tuto pyramidu dal postavit faraon Snofru, zakladatel 4. dynastie Staré říše, přibližně kolem roku 2600 př. n. l.

Charakteristika Bent Pyramid:

• Tvar: Pyramid je „lomená“ kvůli svému dvěma úhlům sklonu. Spodní část má strmější sklon asi 54°, zatímco horní část je méně strmá s úhlem asi 43°. Tento přechod vytváří dojem „ohnutí“.
• Důvod konstrukce: Předpokládá se, že změna sklonu byla způsobena obavami o stabilitu původně strmé pyramidy, která mohla vykazovat známky nestability během stavby.
• Význam: Bent Pyramid je jedním z nejlépe dochovaných příkladů přechodu mezi tzv. „mastoabskými“ pyramidi (s plochým stropem) a hladkými pyramidami, jako je Velká pyramida v Gíze.
• Vzhled: Na rozdíl od většiny ostatních pyramid je Bent Pyramid zachována i s původním hladkým, kamenným obkladem.

Pyramidy v Gíze jsou jedny z nejslavnějších a nejstarších staveb světa, postavené ve starověkém Egyptě. Nejznámějšími z nich jsou tři hlavní pyramidy:

1. Velká pyramida v Gíze (také známá jako Chufuova pyramida) – postavena pro faraona Chufua (Cheopse). Je to největší pyramida v Gíze a zároveň jedna ze sedmi divů starověkého světa, která se zachovala dodnes.

2. Pyramida Chefrenova – postavena pro faraona Chefrena (Chefréna), syna Chufua. Tato pyramida je o něco menší, ale stále impozantní, často ji lze poznat podle vrcholu, který má zachovalý původní kamenný obklad.

3. Pyramida Mykerinova – postavena pro faraona Mykerina (Menkaure), je nejmenší z hlavních pyramid v Gíze.

V blízkosti se nachází také Sfinga v Gíze, což je mohutná socha s tělem lva a hlavou člověka.

Pyramida faraona Unase v Sakkáře je jednou z nejstarších známých pyramid v Egyptě. Unas byl posledním faraonem 5. dynastie Staré říše a jeho pyramida se nachází v nekropoli Sakkára, asi 30 km jižně od Káhiry.

Hlavní informace o pyramide Unase:

• Umístění: nekropole Sakkára
• Doba výstavby: kolem roku 2350 př. n. l.
• Význam: první pyramida, ve které byly nalezeny tzv. Pyramidové texty – posvátné nápisy obsahující zaříkávání a kouzla, která měla pomoci faraonovi v posmrtném životě.
• Velikost: relativně malá pyramida ve srovnání s dřívějšími, s výškou přibližně 43 metrů a základnou asi 57 x 57 metrů.
• Stav: dnes je pyramida částečně zachovaná, původní sádrový povrch se většinou ztratil.

Abu Sír je archeologická oblast v Egyptě, ležící na západním břehu Nilu nedaleko Káhiry. Je známa především díky nekropoli z období Staré říše (asi 27. století př. n. l. až 22. století př. n. l.), kde se nacházejí hrobky významných osobností, včetně vysokých úředníků a členů královské rodiny. Abu Sír je součástí oblasti s mnoha pyramidami a pohřebními komplexami, která zahrnuje také Gízu a Saqqaru. Nejznámějšími památkami v Abu Síru jsou pyramida krále Neferirkarea a další menší pyramidy panovníků 5. dynastie. Oblast je důležitá pro studium staroegyptské historie a architektury.

Chrám Abydos v Egyptě je jedním z nejvýznamnějších staroegyptských chrámových komplexů. Nachází se v blízkosti města Abydos, v horním Egyptě, asi 11 km od současného města el-‘Araba el-Madfuna.

Tento chrám je nejvíce známý díky svému spojení s bohům Osirisem, který byl zde uctíván jako bůh posmrtného života a obnovy. Abydos bylo také významným poutním místem, kam se přicházeli Egypťané modlit za život po smrti a uctívat Osirise.

Osirion v Abydu je významný staroegyptský chrám, který se nachází v oblasti Abydos v Horním Egyptě. Abydos byla jedno z nejdůležitějších náboženských center starověkého Egypta, známé především jako místo, kde byli pochováni raní králové a kde se uctíval bůh Osiris, bůh podsvětí a znovuzrození.

Hlavní informace o chrámu Osirion:

• Účel: Chrám Osirion byl zasvěcen bohu Osirisovi a sloužil jako jeho zádušní chrám, kde se konaly rituály související s kultem života, smrti a vzkříšení.
• Architektura: Chrám je unikátní svojí podzemní strukturou, která vypadá jako bazén či jezírko, obklopený mohutnými kamennými bloky. Podle některých výzkumů mohl být chrám zaplaven vodou a symbolizoval „podsvětí“ a řeku Styx.
• Věk: Chrám Osirion bývá datován do období vlády faraona Seti I. (19. dynastie, cca 13. století př. n. l.), i když samotné místo Abydos je mnohem starší.
• Význam: Abydos a chrám Osirion je považován za posvátnou lokalitu starých Egypťanů, kde byla uctívána mytologie o smrti a vzkříšení Osirise.

Chrám bohyně Hathor v Dendeře je jedním z nejlépe dochovaných staroegyptských chrámů, nacházející se přibližně 70 km severně od Luxoru.  Tento chrámový komplex, zasvěcený bohyni Hathor, byl postaven během ptolemaiovského období (305–30 př. n. l.) a dokončen za vlády římských císařů, včetně Tiberia.

Architektonicky je chrám známý svou impozantní hypostylovou síní s 24 sloupy, jejichž hlavice zdobí podoby bohyně Hathor s kravskými ušima a masivní parukou. Strop této síně je bohatě zdoben astronomickými motivy, včetně zobrazení bohyně nebes Nut.

V chrámu se nachází také podzemní krypty, které sloužily k uchovávání posvátných předmětů a ikonografie. Na střeše chrámu je malý stánek s 12 hathorskými sloupy, původně s klenutou dřevěnou střechou, kde se konaly obřady spojené s bohyní Hathor.

Údolí králů v Egyptě je slavné archeologické naleziště, kde byly pochovány mnohé egyptské faraony a významné osobnosti starověkého Egypta. Nachází se na západním břehu řeky Nil, naproti Luxoru (dříve Théby). Údolí obsahuje desítky hrobek, z nichž nejslavnější je hrobka Tutanchamona, objevená v roce 1922 Howardem Carterem. Hrobky jsou vytesány do skal a často obsahují bohaté nástěnné malby a hieroglyfy, které vyprávějí příběhy o posmrtném životě a náboženství starověkých Egypťanů.

Královna Hatšepsut byla jedna z nejvýznamnějších a nejmocnějších faraonek starověkého Egypta. Vládla během 18. dynastie, přibližně v letech 1479–1458 př. n. l. Byla nevlastní dcerou a manželkou faraona Thutmose II. Po jeho smrti se stala regentkou svého nevlastního syna, Thutmose III., a později se prohlásila faraonem sama.

Hatšepsut je známá díky svému ambicióznímu a prosperujícímu vládnutí, během kterého podpořila obchodní výpravy (například do země Punt) a realizovala rozsáhlé stavební projekty, včetně svého slavného mortuária (chrámu) v Dér el-Bahrí u Luxoru.

Často se zobrazuje v mužském královském oděvu a s typickými symboly faraonské moci, což mělo potvrdit její autoritu jako vládce. Je považována za jednu z nejpozoruhodnějších žen v dějinách Egypta.

Memnonovy kolosy jsou dva obrovské kamenné pomníky nacházející se na západním břehu řeky Nilu, naproti městu Luxor v Egyptě. Jsou to dvě masivní sedící sochy faraóna Amenhotepa III., který vládl během 18. dynastie starověkého Egypta, přibližně kolem roku 1350 př. n. l.

Základní informace:

• Materiál: Sochy jsou vytesány z křemencového kvarcitu.
• Výška: Každá socha je přibližně 18 metrů vysoká.
• Historie: Sochy stojí na místě, kde se dříve nacházel Amenhotepův mortuární chrám. Tento chrám byl jedním z největších ve starověkém Egyptě, ale dnes je téměř zcela zničen.
• Legenda: Nazývají se „Memnonovy kolosy“ podle řecké a římské tradice, která tato obrovská díla spojovala s Memnonem, mytologickým etiopským králem, synem bohyně Eos. Podle legendy jedna socha vydávala při východu slunce záhadný zvuk, což bylo považováno za hlas Memnona – toto bylo způsobeno přírodními faktory, např. kondenzací rosné vody a teplotními změnami.
• Význam: Sochy měly symbolicky chránit pohřební komplex faraóna a sloužit jako výraz jeho moci a božské role.

Karnak, Théby (též známé jako Veset) jsou významná staroegyptská místa, která se nacházejí poblíž moderního města Luxor v Horním Egyptě.

Karnak je rozsáhlý chrámový komplex, jeden z největších na světě. Byl budován a rozšiřován po více než 2000 let, především během Nové říše (16.–11. století př. n. l.). Dominantou je chrám zasvěcený bohovi Amonovi, ale najdeme zde i chrámy zasvěcené bohyni Mut a bohu Chonsovi. Karnak je známý svými mohutnými sloupy (tzv. hypostylová síň), obelisky a sochami.

Théby (v egyptštině Veset či Vaset) bylo starověké město a významné politické i náboženské centrum Egypta především v období Nové říše. Leží na východním i západním břehu Nilu. Na západním břehu se nachází slavné Údolí králů a Údolí královen, kde byli pohřbíváni faraoni a členové královských rodin.

Veset je původní egyptský název města Théby. V řecké tradici se ustálilo jméno Théby.

Shrnutí:

• Karnak = Chrámový komplex, jedna z největších svatyní starověkého světa.
• Théby (Veset) = Starověké hlavní město Egypta, sídlo faraonů, centrum boha Amona.

Dnes patří Karnak a Théby mezi nejvýznamnější památky UNESCO.

Luxorský chrám je jeden z nejvýznamnějších staroegyptských chrámových komplexů a nachází se přímo v centru dnešního města Luxor na místě starověkého Vesetu (řecky Théb). Spolu s nedalekým chrámovým komplexem v Karnaku tvoří jádro tzv. „největšího muzea světa pod otevřeným nebem“.

Historie a význam

Luxor (dříve Veset, Ta Ipet – „Svatyně“)

• Byl hlavním městem Egypta v období Nové říše (16.–11. století př. n. l.).
• Slavným se stal díky bohu Amonovi, který byl v chrámu uctíván jako Amon-Re spolu se svou manželkou bohyní Mut a synem Chonsem.
• Město bylo centrem vzdělanosti, náboženství i politiky a patřilo k nejbohatším ve starověkém světě.
• Řekové ho znali jako Théby, jeden z nejznámějších názvů je také „město sta bran“.

Architektura chrámu

• Postaven byl převážně z núbijského pískovce.
• Vchod zdobí aleje sfing, které ve starověku spojovaly Luxorský a Karnacký chrám – procesní cesta byla lemována stovkami sfing.
• Před vstupem stály dva obelisky, z nichž jeden byl ve 19. století převezen do Paříže (náměstí Place de la Concorde).
• Hlavní prvky: rozlehlé nádvoří lemované sloupy, hypostyl (sloupová síň), svatyně pro sochu boha, místnosti pro kultovní bárku a kněžské prostory.
• Přístupnost: nádvoří bylo jedinou částí chrámu, kam směl lid; do dalších částí měli přístup jen kněží a faraon.

Unikátnost lokality

• Spolu s Karnakem tvoří třetinu nejcennějších staroegyptských památek.
• Na západním břehu Nilu je thébská nekropole s hrobkami králů a šlechticů – Údolí králů, chrám královny Hatšepsut, Memnonovy kolosy a další.

Závěr

Luxorský chrám je učebnicí starověké egyptské historie a monumentální památkou s vynikající architekturou a zachovalými originálními malbami i reliéfy. Je povinností pro každého návštěvníka Egypta.